Historie hradu a zámku Frýdlant
Počátek bohaté historie hradu a zámku Frýdlant se datuje do 13.století. Historie Frýdlantu ležícího na Liberecku je velmi zajímavá.
historie, hrad Frýdlant, zámek Frýdlant, historie Frýdlantu,
15410
page-template,page-template-full_width,page-template-full_width-php,page,page-id-15410,ajax_fade,page_not_loaded,,vertical_menu_enabled,side_area_uncovered_from_content,qode-theme-ver-10.0,wpb-js-composer js-comp-ver-4.12,vc_responsive

Historie

Historie zámku Frýdlant

Počátek historie hradu Frýdlant se pojí se 13. stoletím, kdy se prvními majiteli stali Ronovci. Hrad plnil důležitou strážní úlohu na cestách od Žitavy severovýchodně od Slezska, do Zhořelecka a přes Jizerské hory do Ponisí. Zdejší stezky měly tradici již z doby říše římské.

 

Od sedmdesátých let 13. století až do roku 1551 vlastnili Frýdlant Biberštejnové, kteří se postarali o první stavby v renesančním slohu, avšak převážně ovlivněné sasko lužickou architekturou, kde nechyběly gotické prvky. Hrad koupil známý válečník Rudolf z Biberštejna. Původní hrad měl mohutnou věž kruhového půdorysu, ke které se na severozápadě pojil palác. Opevnění hradu doplnily bašty, vstupní jižní věž a věž s bránou na severu. Biberštejnové zdokonalili ochranu předhradí a bylo zde možné bránit hrad dělostřelectvem. Frýdlantská větev Biberštejnů vymřela roku 1551 – posledním byl Kryštof z Biberštejna. Česká královská komora prohlásila Frýdlant za odumřelé léno.

Přední slezský šlechtic Friedrich z Redernu zakoupil hrad roku 1558 a později se Melichar z Redernu postaral o významné stavební úpravy v duchu renesance. Z Frýdlantu se stala úžasná rodová rezidence. V předhradí vznikl jednopatrový zámek s renesančními štíty a fasády zdobila sgrafitová výzdoba. Melichar žil v letech 1555 – 1600, hodně cestoval po Evropě a nechyběl v jedenácti válečných výpravách. Stal se polním maršálem a prezidentem císařské vojenské rady. Jeho žena Kateřina spravovala v době jeho časté nepřítomnosti panství sama a dokonce i v době, kdy ovdověla. Během let 1598 – 1602 vznikla kaple sv. Anny. O výzdobu se postarali Ambrosius Fritsch a Bartoloměj Spranger. A stavba se pojí se jménem Spaziio.

V období po Bitvě na Bílé Hoře došlo ke konfiskaci majetku Redernů a novým majitelem se stal generál císařský vojsk – Albrecht z Valdštejna. Ten o Frýdlant velmi usiloval a záhy z něho učinil středisko nového vévodství. Po stavební stránce však nedošlo k žádným výraznějším změnám. Pouze bylo opraveno opevnění, prohloubena studna na hradě a hlavní brána pobita plechem.

 

V roce 1634 byl Albrecht z Valdštejna zavražděn a Frýdlant se dostává do rukou Matyáše Gallase, známého velitele císařské armády, povýšeného roku 1632 do hraběcího stavu. V letech 1635 a 1636 obsadili hrad Švédové a také roku 1639. Jakmile odešli, stal se hrad útočištěm císařských posádek. Poslední švédský nájezd proběhl v roce 1645 a hrad se ocitl několik hodin pod palbou švédského dělostřelectva. Švédové tu posléze zůstali až do roku 1649 a vybudovali zde barbakán před hlavní branou, pětiboké bašty a upravili hradní příkop.

 

Po skončení třicetileté války a po smrti Matyáše Gallase byl majetek jeho nezletilých synů spravován poručníky. Probíral se i prodej majetku, ale v roce 1974 se stal pánem zámku a hradu Frýdlant František Ferdinand Gallas, žijící až do roku 1697. Po válce bylo pochopitelně vše vyčerpáno, navíc obyvatelstvo hojně odcházelo do sousední Lužice. Hospodářské problémy řešil vyššími nároky na povinnosti poddaných, což vyústilo k povstání v letech 1679 – 1687.

 

Část zámku postihly dva požáry, díky kterým se František Ferdinand Gallas postaral v roce 1676 a 1684 o barokní přestavbu. Barokním úpravám se zde věnovali i roku 1749, kdy u dolního nádvoří vznikly terasy.

 

Jeho syn Jan Václav se narodil roku 1669 a zemřel náhle v Římě. Za svého panování přikoupil hrad Grabštejn. Druhá polovina 17. století však nebyla po hospodářské stránce příznivá. Panstvo sem jezdilo jen občas. Syn Jana Václava – Filip Josef Gallas byl posledním členem z rodu Gallasových na Frýdlantě a po jeho smrti dědila majetek manželka Anna Marie, která ale zemřela za dva roky po manželově smrti. Vše připadlo synovci Kristiánovi Filipu Clamovi, který měl na základě závěti přidat ke svému jménu příjmení Gallas. Za jeho panování prošlo Frýdlantsko svízelným obdobím hladu, bídy a povstání poddaných. Jeho manželka Josefa, původně Clary-Aldringenová, se osobně stýkala s Ludwigem van Beethovenem a sama měla hudební vlohy.

Na začátku 19. století získala fasáda zámku šedou barvu, k další realizaci plánů nedošlo. O další stavební úpravy se postaral hrabě Eduard Clam-Gallas. Přizvaní stavitelé vybudovali křídlo o jednom patře, navazující na dolní zámek, o věžičku se střílnami a cimbuřím na pětiboké baště, o sgrafitové omítky, štíty a vikýře. Úpravy se týkaly i interiérů. Roku 1842 byl například pozván na Frýdlant Karel Jaromír Erben, aby se ujal uspořádání obsáhlého zámeckého archívu. Knihovna nyní obsahuje více než třináct tisíc svazků, ve většině případů psaných cizím jazykem.

 

Frýdlant se stal od roku 1801 přístupný veřejnosti díky posledním hradním majitelům – rodu Clam-Gallasových. Díky jejich počinu patří hrad a zámek Frýdlant mezi nejstarší hradní muzea střední Evropy. Clam-Gallasové obývali Frýdlant až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Dcera Glotylda, bydlící v Rakousku, žádala bezúspěšně o navrácení majetku.

 

V majetku státu byly veškeré sbírky, interiéry a vybavení uspořádány a nově doplněny. Zajímavá je zdejší obrazárna a portréty, které namaloval Reiner, Škréta, Brandl a jiní známí umělci. Zájemci o lovecké úlovky tady uvidí poslední ulovenou vlčici z roku 1766. Dále je zajímavá sbírka dýmek – mají jich tady více jak 200 kousků.

Zajímá Vás jak se dostanete k hradu a zámku Frýdlant, kolik zaplatíte za vstupné nebo jaké jsou prohlídkové okruhy. Zde naleznete veškeré potřebné informace o Hradu a Zámku Frýdlant.